Žádáme všechny podnikatele v turistickém průmyslu, respektive doporučujeme, aby sdíleli na svých sociálních sítích všechny příspěvky, které Obec Jetřichovice oficiálně zveřejňuje. Můžeme tak pomoci vrátit návštěvníky do našeho regionu.
Informace OPS České Švýcarsko
https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/mapy-brozury
https://drive.google.com/file/d/1HdK7_uxQ88_yPB5X5mqYOI6eBrJ-utCC/view
Video o Jetřichovicích
https://www.youtube.com/watch?v=cex3N4q6ZDo&feature=youtu.be
Šaunštejn
https://www.youtube.com/watch?v=DFrR9t2MHaM&ab_channel=USTECKATV
Havraní skála a Falkenštejn
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/222562221500032/cast/928553/
Kyjovské údolí
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/222562221500034/cast/930545/
Okolím Doubice
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/222562221500035/cast/931995/
Novinky 2019
Jetřichovice – Novinky 2019.mp4 (134.83 MB)
Článek o Leporelu
https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=185
Článek z turistického magazínu
https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=303&title=dolsky_mlyn_v_ceskem_svycarsku
https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=308&title=dny_lesnich_remesel_u_dolskeho_mlyna
Ostatní zajímavosti
"Třetí soutěska" informace zde a ceník jízdného zde
Přírodní koupaliště zde ke stažení
Cyklotrasa Chřibská - Stará hospoda - Jetřichovice zde ke stažení
Pěší okruh Pavlínka zde ke stažení
Zadní Jetřichovice
Zaniklou obec Zadní Jetřichovice naleznete na staré stezce tzv. České silnici na českoněmecké hranici. Celá zástavba měla pouhých 5 popisných čísel a mlýn s krčmou. Česká silnice tvořila hranici dvou panství bynovického a českokamenického. Na českokamenickém území stávala hospoda a lesovna, která patřila rodu Kinských. Druhá část byla vlastněna rodem Clary – Aldringen a byla zde rozsáhlá obora s lesovnou a hospodářským zázemím. Aldringenové tu postavili kříž památce padlého Jeronýma Aldringena, který zahynul v roce 1941 na Ukrajině. Po druhé světové válce Zadní Jetřichovice zpustly a jako obec zanikly. Dnes je to romantické výletní místo uprostřed lesů.
Do Zadních Jetřichovic se dostanete po červené a zelené turistické značce z Vysoké Lípy nebo též po cyklostezce z Jetřichovic.
Dolský Mlýn
Vskutku romantické a nádherné místo hojně navštěvované turisty, dříve zejména básníky. Dolský mlýn je situován u Kamenické stráně, v malebném kaňonu řeky Kamenice. Ruina dříve sloužila jako mlýn, první zmínka o panství a mlýnu pochází již z roku 1515. Roku 1727 byl chátrající mlýn znovu postaven. Z hlavní mlýnice se vstupovalo do obytných prostor v patře. V přízemní šalandě čekali vždy zákazníci, až bude domleto. Výčepní právo získal mlynář v r. 1888. Mlýnu zasadila těžkou konkurenci nová mlecí technologie a mlýn se jen těžko uživil. Mlelo se v něm až do roku 1910.
Tuto historickou památku nejvíce proslavila legendární pohádka Pyšná princezna, právě zde se točily některé filmové scény. Dříve to byl jeden z nejzachovalejších vodních mlýnů v Čechách. Nové občanské sdružení postupně opravuje celou stavbu. Zatím tu najdete romantická kamenná torza mlýnu vprostřed hustých lesů. Rovněž okolní lesnatá krajina je velmi romantická a láká k dalším výletům. V průběhu 19. století zde bylo docela rušno, spustil se totiž provoz lodiček po Ferdinandově soutěsce, jež měla výstupní stanici u Dolského mlýna. Stál tu také oblíbený výletní Hostinec u Dolského mlýna. V roce 2008 se zde točila další pohádka s názvem Ztracený princ.
K Dolskému mlýnu se dostanete po žluté turistické značce z Jetřichovic a Srbské Kamenice.
Pavlinino údolí - Jetřichovice, České Švýcarsko
Romantické procházky údolím řeky Chřibské Kamenice, známé jako Pavlinino údolí. Projděte se i vy touto malebnou částí údolím říčky.
Turisticky velmi oblíbené místo při toku Chřibské Kamenice mezi obcemi Studený a Jetřichovice. Celé údolí začíná na západě u Studeného potoka a romanticky se klikatí kolem pískovcových strání a ústí poblíž bývalého Grieslova mlýna, který je v současnosti rekreačním objektem. Na západním okraji před rybníkem pak můžete spatřit skalní výklenek pohádkově nazvaný Rusalčina jeskyně. V celém údolí je patrný výskyt vzácné fauny a flóry, zejména přesličky luční, žije zde vydra říční, ledňáček říční nebo čáp černý.
Do Pavlinina údolí se dostanete z obcí Jetřichovice a Studený po červené turistické značce. U vstupu do Pavlinina údolí v Jetřichovicích také naleznete veřejné koupaliště a kemp.
Na Tokáni
Tokáň je jedno z oblíbených romantických a nejhezčích míst v Českém Švýcarsku, které se těší přízni mnoha turistů. Na Tokáni, je soubor malebných alpských budov, asi 3 kilometry severovýchodně od Jetřichovic.
Kinští zde nechali postavit sruby pro lovce tetřevů, odtud také pochází název celého areálu. V 19. století se osada proměnila na turistické zařízení. Bylo zde obydlí vrchnostenského úředníka, kuchyně, konírna, a kočárovna. Turistické budovy Na Tokáni uvádí také první průvodce po této oblasti z roku 1864 od F. Náhlíka i oblíbený Řivnáčův průvodce z roku 1882. V roce 1905 utrpěla osada požár, při níž zanikla sbírka zdejších loveckých trofejí. Sruby však byly obnoveny, na skalním bloku nad stavbami je vytesaná nádrž, to byl bývalý bazének kněžny Vilemíny Kinské. V okolních roklích byly vybudovány smolné pece na výrobu kolomaze z borovicových pařezů. Nejstarší osídlení je však doloženo již ve středověku. Dnes zde najdete hájovnu a lovecké chaty v alpském stylu. Je zde romantická skalní jeskyně s vytesaným letopočtem 1563.
V letní sezóně 1938 měl alpský areál Na Tokáni důležitou historickou návštěvu. Hostem hraběte Kinského se stal anglický lord Runciman, který přijel na pozvání české a moravské prohenleinovské šlechty, aby se podíval na reálné soužití Čechů a Němců. Přítomen byl také kníže Hohenlohe, na jehož Červeném hrádku se Runciman později sešel s Henleinem. To byly přípravy na Mnichovskou dohodu.
Na Tokání se nejlépe dostanete po žluté značce z Jetřichovic nebo přes Mariinu skálu a Vilemíninu stěnu po červené a pak žluté turistické značce rovněž z Jetřichovic. Cyklisté mohou přijet od Vysoké Lípy nebo z obce Doubice.
Mapa opevnění - odkaz
V odkazu naleznete mapu opevnění budovaného za 1. Republiky, jakožto obranou linii.
