Nápady a tipy na výlet

Výchozí bod: Jetřichovice

Příjezd možný autobusem (z Děčína nebo České Kamenice směr Vysoká Lípa) nebo autem (z Děčína nebo České Kamenice přes Srbskou Kamenici a Všemily)

Možnosti parkování: ve středu obce u restaurace Praha, event. na malém parkovišti před dětskou zotavovnou

Časový plán: včetně odbočky na Šaunštejn 4,5 hodiny (14 km)

Náročnost: lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických trasách, až po Šaunštejn členitým skalnatým hřebenem; výstupy a sestupy, místy strmé traverzy; na Mariině skále, Rudolfově kameni a na Šaunštejnu umělé zajištění, výstup na vrcholové skály Šaunštejna exponovaný (lze vynechat)

Možnosti občerstvení: restaurace, hotely a penzióny v Jetřichovicích a ve Vysoké Lípě

Pozoruhodnosti:

• Mariina skála - panorama, nabízející se od vrcholového útulku, sahá až po Lužické hory a České středohoří
• Tetřevny - mohutné skalní převisy, které sloužily za války jako úkryt místního obyvatelstva, za míru jako časté stanoviště lovců, číhajících na tetřevy
• Rudolfův kámen - stejně jako Mariánka (Mariina skála) a Vilemínka, byl i tento vrchol pojmenován po jednom z členů šlechtického rodu Kinských, kteří se v 19. Století zasloužili o turistické zpřístupnění oblasti. Na nejvyšší bod k dřevěnému přístřešku vede neznačená odbočka (žebříky, umělé stupy, mírně exponované). Odměnou je krásný panoramatický výhled
• Loupežnický hrádek -Šaunštejn (viz. trasa č.2)
• Dolský mlýn - poprvé připomínaný již r. 1515, plnil svou funkci prakticky až do konce 2. světové války. Po r. 1881, kdy v úseku Ferdinandovy (Srbskokamenické) soutěsky krátce fungovala jednosměrná plavba na člunech, se "Dolák" stal rovněž oblíbeným turistickým cílem. Po r. 1945 byl mlýn opuštěn a postupně chátral. Dnes působí jeho ruiny tajemným a poněkud strašidelným dojmem.

Zdroj: Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz

Pozoruhodnosti na trase

Dolský mlýn

Zřícenina bývalého mlýna je k vidění na romantickém místě  v kaňonu říčky Kamenice. Mlýn je známý hlavně z natáčení pohádky Pyšná princezna.  Okolí  mlýna a říčky Kamenice je velmi okouzlujícím místem. V létě paprsky slunce prostupují hustými korunami stromů, v křišťálově čisté vodě uvidíte velké množství ryb a celé místo Vás vtáhne jako do pohádky.

Před mnoha lety měl Dolský mlýn důležité postavení mezi mlýny v kraji. Později  sloužil  jako výletní restaurace při dolní stanici člunové dopravy jižní části Srbskokamenické  soutěsky. Později soutěska byla nazývána Ferdinandova, na počest Ferdinanda D´Este, následníka Rakousko - Uherského trůnu. Místo je křižovatkou turistických cest.  Pokud budete pokračovat proti proudu narazíte na malý můstek, který byl postavený začátkem 20. století. Sice se zdá, že na tom není nic zajímavého, ale jedná se o první železobetonovou stavbu na území bývalého Rakouska - Uherska. Kousek od můstku najdete malebnou louku uprostřed skal, obklopenou hlubokými lesy. Za šumu říčky a zpěvu ptáčků dojte ke spodní části Ferdinandovy soutěsky - jež je dnes nepřístupná. Návštěva tohoto kouzelného místa pro Vás jistě bude zajímavým zážitkem.

Základní informace:

• Lokalita: 1 km od Vysoké Lípy, 3 km západně od Jetřichovic, 1 km východně od Kamenické stráně
• Přístupnost: Z Vysoké Lípy a ze Srbské Kamenice po modré turistické trase, z Kamenické stráně po zelené turistické trase a z Jetřichovic po žluté turistické trase.
• Provozní doba:  Volně přístupný

Mariina vyhlídka

Kouzelný výhled z Mariini vyhlídky býval, kde ještě nedávno stával vysoko na skalách dřevěný altán. Bohužel v září 2005 vznikl v altánu požár, který zničil tuto nádhernou vyhlídku. Naštěstí oheň se už dál nerozšířil. Snad v brzké době se dočkáme nové vyhlídky.  Mariinu vyhlídku zde nechal postavit rod Kinsky  jako i další vyhlídkové altány v okolí,   Vilemína vyhlídka a Rudolfův  kámen.

Základní informace:

• Lokalita: Jetřichovice
• Přístupnost: Pěšky se vydáte z Jetřichovic po červeně značené turistické značce.
• Provozní doba: V současné době nepřístupné

Rudolfův kámen

Vyhlídka byla postavena stejně jako Mariina a Vilemína vyhlídka rodem Kinských v 1. polovině 19. století.  Dříve byla vyhlídka nazývána Vysoký kámen, pro svoji výraznost mezi skalami kousek od Jetřichovic. Z vrcholu je hezký výhled na skalní město a .

Základní informace:

• Lokalita: Jetřichovice
• Přístupnost: Na vrchol pěšina zakončená výstupem po kamenných schodech. Výstup je náročnějšího rázu.
• Provozní doba: Celoročně přístupná

Tetřevny

Mohutné skalní převisy, které sloužily za války jako úkryt místního obyvatelstva, za míru jako časté stanoviště lovců, číhajících na tetřevy

Loupežnický hrádek - Šaunštejn

Jeden z nejkrásnějších skalních hradů Českého Švýcarska se vypíná nad obcí Vysoká Lípa. Šaunštejn byl postaven někdy na přelomu 14. a 15. století za účelem ochrany tzv. České silnice, která byla významnou obchodní cestou spojující Čechy s Lužicí. Majitelé hradu Berkové z Dubé se nechvalně proslavili svou pověstí lupičů. Hrad se pro ně stal útočištěm k loupeživým výpravám do okolí. Proto je Šaunštejn znám také pod názvem Loupežnický hrad. Na konci 15. století byl hrad opuštěn a postupně zpustl.
U paty skalního masivu je vytesaná dutina, která pravděpodobně sloužila jako stání pro koně. Přístup na samotný hrad je umožněn po strmých schodech úzkou spárou ve skále. Na vrcholu stávala dřevěná hradní věž, dnes však po ní zůstal pouze půdorys vytesaný do skály. Vrcholky jednotlivých skal jsou spojeny můstky. 3 metry hluboká prohlubeň sloužila jako nádrž na vodu, podobná místnost byla využívána jako hladomorna.
Výstup na hrad určitě stojí za to nejen kvůli zbytkům hradních prostor, ale také díky nádhernému výhledu, který se Vám z vrcholu otevře. Za dobrého počasí spatříte značnou část Českého Švýcarska, ale i některé vrcholy v saské části labských pískovců. Přímo přes sebou budete mít jako na dlani obec Vysokou Lípu, dále pak Koliště, Růžovský vrch, za hranicemi Zirkelstein a Tschirnstein.

Základní informace:

• Přístupnost: Z Vysoké Lípy se vydáme od restaurace U Loupežáku po žluté turistické stezce na sever. Po 500 m odbočíme doleva na červenou turistickou stezku a po dalších asi 500 m dojdeme na místo.
• Provozní doba: Hrad je celoročně volně přístupný, v zimě se z bezpečnostních důvodů jeho návštěva nedoporučuje.

Romantickými skalami a tichými lesy za trpaslíky  

* Falkenštejn - Rynartice - Pavlínino údolí

Jetřichovice - (Falkenštejn) - Haťový důl - Pod Suchým vrchem - Rynartice - Pavlínino údolí - Jetřichovic

• Výchozí bod: Jetřichovice
• Časový plán: 4 hodiny (14 km)

Náročnost: s výjimkou výstupu na Felkenštejn (lze vynechat) lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických cestách; táhlý výstup pod vrchol Suchého vrchu, jinak se jde většinou po rovině nebo z kopce. Pozor: případný výstup na vrcholové skalisko Falkenštejna (t.č. neznačen a bez umělého zajištění) vyžaduje maximální opatrnost a v dolní části také obratnost! S batohem a za mokra velmi nebezpečné!

Možnosti občerstvení: restaurace a penzióny v Rynarticích a Jetřichovicích

Pozoruhodnosti:

skalní hrad Falkenštejn - z vrcholu se nabízí krásný výhled především na sousední Havraní skálu, ale také do vzdálenějšího okolí. Z půvoního hradu se zachovaly jen prostory tesané ve skále, tj. hlavní komnata s okenním výklenkem, kaple a dnes již zčásti zasypaná cisterna
Haťový důl - dostal své jméno podle někdejších hatí, v současnosti nahrazených štěrkem a asfaltem
Trpasličí skála - pískovcový masív nad výraznou roklí, v němž jsou vytesány barevné reliéfy trpaslíků s letopočtem 1882 a monogramem EV, podle autorů otce a syna Vatterových, kteří sem tyto figurky vytesali
Pavlínino údolí - romantické lesnaté a místy skalnaté údolí říčky Chřibské Kamenice

Zdroj: Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz

Pozoruhodnosti na trase

Trpaslíčí jeskyně

Nenáročný výstup do stráně, kde je ve skále vytesaná Sněhurka a sedm trpaslíků. Toto pohádkové místo se nachází nedaleko silnice z Rynartic do Jetřichovic. Roku 1833 sochař Ernest Wahr vytesal tyto postavičky do skal uprostřed lesů. Najít je všechny je celkem zábavná hra. Že objevíte všech 7 trpaslíků nezaručujeme. I když jsou trpaslíci nedaleko od sebe a jsou barevní, zjeví se vám vždy, když to nejméně čekáte. Určitě je najdete všechny, ale dá to zabrat.

Pavlínino údolí

romantické lesnaté a místy skalnaté údolí říčky Chřibské Kamenice

Skalní hrad Falkenštejn

Zbytky skalního hradu naleznete kousek od Jetřichovic. Zachovala se jen síň vytesaná do skály s okenním výklenkem a kapličkou. Z vrcholu se Vám naskytne široký výhled do okolí na Havraní skálu, Růžovský vrch i vzdálenější Děčínský Sněžník.

Hrad vznikl pravděpodobně ke konci 13. století a sloužil jak k ochraně obchodní cesty tzv. "České cesty" do Lužice, tak měl i úlohu správní, díky kolonizační činnosti tehdejších majitelů, rodu Michalovců. V průběhu let vystřídal hrad několik majitelů, kteří nadále  podnikali loupežné výpravy do bohaté Lužice.  Během držení rodem Vartenberků se v loupežných výpravách pokračovalo. Hrad hrál důležitou úlohu ve sporu Vartenberků s Lužicí. Šestiměští drželi posádku hradu v olbležení, když  Pražané dobývali Děčína. Hradu nebylo možné dobít  a tak legenda  "O bílém jelenu" vypráví o  léčce díky níž byl hrad dobit:

V dávných dobách správce hradu se svoji dcerou Zdislavou na hradě Falkeštejn  žil. Velitel stráží jež  posádce hradu velel , tajně na Zdislavu myslel, jako i mladý zbrojnoš jménem Hynek, který byl její krásou uchvácen. Jednoho dne loupežníci velitele posádky zajali,  oběšením pohrozili a za úplatu přemluvili, aby hrad Falkenštejn do jejich rukou padl. Velitel stráží, zkrvavený v tváři do hradu se vrátil. Hradní pán jeho příběhu uvěřil, netušíc ho  jeho statečnosti penězi odměnil. Úlisný velitel kul pikle delší dobu až jednoho dne, hradního pána k oknu nalákal, pod záminkou, že bílého jelena pod hradem spatřil. Jak se pán k oknu přiblížil, velitel stráží za nohy ho popadl z hradeb do hlubokých roklí svržen byl.  Velitel pak Zdislavu uchopil, smrtí ji pohrozil, běžel poté loupežníky do hradu vpustit, naštěstí jeho podlé počínání statečný Hynek zpozoroval, velitele i loupežníky svoji silou zamordoval. Majitelé hradu Hynka správocvání hradu pověřili a jeho ženou Zdislava se stala.  Dnes se jen zbytky skalního hradu zachovali.

Základní informace:

• Lokalita:  severovýchodně od Jetřichovic
• Přístupnost: Cesta k hradu je obtížnějšího rázu. Celoročně volně přístupný

Haťový důl

Dostal své jméno podle někdejších hatí, v současnosti nahrazených štěrkem a asfaltem

Vzrušující výstup " Myšími dírami"

Doubice - údolí Doubického potoka - U Sloupu - Na Tokání - Úzké schody - Bor - údolí Doubického potoka - Doubice

• Výchozí bod: Doubice - viz. trasa č. 7
• Možnosti parkování: parkoviště ve středu obce u Doubické hospody nebo u chaty Hubertus; zaparkovat lze také v údolí Doubického potoka v místě, kde silnici opouští žlutá značka (0,5 km jižmě od okraje Doubice), čímž se túra zkrátí o 3 km.
• Časový plán: 3 až 4 hodiny (12 až 15 km)
• Náročnost: lehká túra, vedoucí po lesních silničkách a značených turistických cestách; jedinou obtížnou partií jsou Příkré schody (lze obejít)
• Možnosti občerstvení: restaurace a chaty v Doubici, ubytovací hostinec Na Tokání

Zdroj: Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz

Pozoruhodnosti na trase

• Údolí Doubického potoka
• Příkré schody
• Hřeben Jedliny

Atraktivní okruh nejznámějšími partiemi Českého Švýcarska

Hřensko - Tři prameny - Pravčická brána (odbočka) - Mezní Louka - Nad soutěskami - Divoká soutěska - Tichá soutěska - Hřensko 

• Výchozí bod: Hřensko; příjezd možný autobusem z Děčína nebo autem, případně lodí (v letní sezóně z Děčína)
• Možnosti parkování: Hřensko, samotná obec nebo parkoviště za restaurací Klepáč (v sezóně bývají parkovací místa brzy obsazena, je třeba si přivstat)
• Časový plán: celkově 5 až 6 hodin (min. 15 km pěšky + 1,5 km na pramicích)
• Náročnost: lehká túra, vedoucí po dobrých, značených turistických stezkách; kromě úvodního výstupu k Pravčické bráně se jde převážně mírně zvlněným terénem, po rovině nebo z kopce.
• Možnosti občerstvení: výletní restaurace Sokolí hnízdo a bufet pod Pravčickou bránou, hotel a stánky na Mezní Louce, výletní hostinec a bufet v Tiché soutěsce, restaurace a penzióny v Hřensku. 

Zdroj: Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz

Pozoruhodnosti na trase

Skalní útvary nad Gabrielinou stezkou

Turistická stezka vedoucí ze Hřenska na Mezní Louku.

Divoká a Tichá soutěska

Romantická plavba lodičkou na říčce Kamenici Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou s veselým výkladem převozníka. Jezdí se v obou směrech, po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je možnost občerstvení v restauraci.

Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu obtížnou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Vysoké Lípy a Mezné zdolávat cestou do kostela v Růžové. Kamenice však byla nejen překážkou, ale i zdrojem příjmů - plavilo se tu dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. A do toho přišli odvážlivci s nápadem splout soutěsky na vorech. Pět dobrodruhů uzavřelo v r. 1877 zdánlivě šílenou sázku v hřenské hospodě U zeleného stromu a pak na třech vorech vyplulo od Dolského mlýna do míst, kterým tenkrát lidé říkali "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska. Tím byl položen základ využití soutěsek jako turistické atrakce. Kníže Clary-Aldringen poovolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků upravovalo soutěsky, pomáhal i Horský spolek pro České Švýcarsko. Byly zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, vystříleny tunely, zasazeny lávky nad vodou a postaven jez. Dne 4. května 1890 byla slavnostně otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska a restaurace v soutěskách. Provoz obstarávalo pět lodiček, převozníci v námořnických stejnokrojích poháněli a kormidlovali plavidla bidlem, což zůstalo dodnes. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala o osm let později v r. 1898.

O oblíbenosti této atrakce si uděláme obrázek z doložených písemností z dvacátých let 20. stol. - v Edmundově soutěsce převáželo 14 člunů, v Divoké 7, dohromady navštívilo soutěsky v průměru 160 000 lidí  ročně. Plavilo  se od sedmé ranní hodiny do tmy a byly stanoveny i přísné předpisy - v soutěskách  byl zakázán podomní obchod, žebrota, fotografování jako obchodní činnost a vylepování politických letáků

Základní informace:

• Lokalita:  Hřensko
• Přístupnost: Autem cca 300 metrů od začátku soutěsek je velké parkoviště. Autobusem z Děčína - zastávka k soutěskám. Pokud nebudete vědět, stavte se v informačním středisku ve Hřensku, na nábřeží u Labe.
• Provozní doba: denně od Velikonoc až do konce října 
• Tichá soutěska od 9:00 - 18:00 (poslední jízda po prouduDivoká soutěska od 9:00 - 17:30
• Vstupné: Dospělí 50,- Kč, děti a důchodci 25,- Kč
• Parkovné: automobil 50,- Kč / den;  autobus 100,- Kč / den
• Kontakt: tel.: +420 412 558 245
• www.soutesky-hrensko.cz, www.soutesky.cz

Pravčická Brána

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.
 
Hluboko v lesích nedaleko Hřenska, obklopena  tajemným klidem, jakoby čas zapomněl udávat svůj tón, stojí  ukrytá Pravčická Brána. Již po staletí vábí milovníky přírodních krás svým kouzlem. Mnoho z nás ji navštívilo a kdo ne, možná ji spatřil alespoň na obrázku. Když pod tímto kamenným obloukem poprvé stanete, jeho velikost Vás ohromí. Rozměry Pravčické Brány jsou úctyhodné, přesto však při pohledu z blízka se zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
 
Od místa vstupu k Pravčické bráně se  rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky tyčící se vysoko nad korunami stromů, odkud můžete pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Za pěkného počasí lze dohlédnout až na Děčínský Sněžník. Z Pravčické brány vede také nádherná cesta (jedna z přístupových cest cca 6 km dlouhá) s působivými scenériemi až na Mezní louku.
 
V areálu můžete navštívit výletní zámeček Sokolí hnízdo, kde je otevřeno muzeum NP Č.Š. Občerstvit se zde můžete v restauraci se zachovalými interiéry z 19. století. K dispozici Vám je také turistické informační centrum.

Základní informace:

• Lokalita: Hřensko
• Přístupnost: Auto musíte nechat na parkovišti ve Hřensku (placené parkoviště za restaurací Klepáč) a nebo dojet na parkoviště na Mezní Louku (u hotelu Mezní Louka), toto jsou dva výchozí body pro výlet na Pravčickou bránu (mimo tato místa je přísný zákaz parkování). Z těchto bodů poté pokračujte pěšky po vyznačené červené trase. 
• Provozní doba:
  • duben -  říjen:  denně od 10.00 - 18.00
  • listopad - březen: pouze so, ne od 10:00 -  16:00
• Vstupné do areálu : dospělý 50,-Kč, dítě 30,-Kč
• Kontakt: Tel: +420 412 554 286, E-mail: info@pbrana.cz, www.pbrana.cz