Svátek

Svátek má Brigita

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 10. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, ojediněle přeháňky, na Moravě a ve Slezsku zpočátku občasný déšť. Denní teploty 14 až 18°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Aktuální teplota

21.10.2017 12:31

Aktuální teplota:

11,8 °C

Vlhkost:

89,6 %

Rosný bod:

10,1 °C

Náplánujte si výlet

Obsah

Stránka

  • 1

Kroniky

V příloze naleznete kroniku obcí Jetřichovicka a kroniku Vysoké lípy.

16. 6. 2016 Zobrazit více

Pro milovníky krás Jetřichovicka a okolí

V odkazu naleznete velmi podrobné informace z Jetřichovicka a přilehlého okolí.

18. 3. 2015 Zobrazit více

Stránka

  • 1

O bitvě pod Studencem

Lužické hory se na svém západním konci příkře svažují do Labských pískovců. Jako poslední v řadě se tu zvedá rozložitý vrchol Studence, zvaný též Studený vrch.

Vrch Studenec. Pruská pěchota.

Bylo to za války sedmileté, za panování Marie Terezie. Ujala se vlády už jako mladá, čehož se okolní země snažily využít, chtějíc si rozdělit země rakouské, české a uherské. Zvláště tehdejší pruský král Friedrich II., zvaný Veliký, usiloval o získání Slezska. V dubnu 1757 vpadl se svou stodvacetitisícovou armádou třemi proudy do Čech a u Štěrbohol (u Prahy) porazil rakouské vojsko. Část poražené armády se stáhla za hradby Prahy, která začala být obléhána. Počátkem června zahájili Prusové třítýdenní bombardování města, které hladovělo a strádalo. Na pomoc Praze se vydal rakouský rezervní armádní sbor, který zformoval maršál Daun. Pruský král však chtěl zabránit Daunovi v dalším postupu na Prahu a vyrazil mu naproti. Obě vojska se střetla v krvavé bitvě u Kolína. Zde Prusové utrpěli těžkou porážku, vzdali se naděje na dobytí Prahy a začali z Čech ustupovat. Král se s velkou částí vojska uchýlil do Litoměřic a odevzdal velení svému bratru princi Augustu Vilémovi. Vítězný maršál Daun pronásledoval pruská vojska, která vyklízela jednu pozici za druhou. Část armády prchala pod princovým velením z Mladé Boleslavi do České Lípy. kde se vlivem nemístného optimismu usadila asi na dva týdny. Poté, co 15. července došlo ke střetnutí u Jablonného v Podještědí, se Prusové vzdali města a ztratili tím klíčovou pozici umožňující jejich ústup do Žitavy horským sedlem pod Hvozdem. Tak se dali na úprk z České Lípy do Žitavy oklikou přes Horní Libchavu, Volfartice a Kerhartice.

Voják z období sedmileté války při střelbě z křesadlové pušky vzor 1752. Uherský generál András Hadik na obraze z roku 1783.

Pěchota rakouského vojska však Prusy předstihla u České Kamenice a obsadila svahy Studence. Pruská armáda se 18. července pokusila projít v noci s množstvím zavazadel a zásob přes Horní kamenici a Lísku do Chřibské. Protože byla mimořádně tmavá noc, svítili si lucernami a pochodněmi na cestu. Osvětlený noční průvod v průsmyku nad Lískou napadly ze tří stran jednotky generála Becka. Po urputných bojích, které trvaly i následující den, Prusové pochopili, že s těžkými zásobami není možné projít. Zničeno bylo mnoho zavazadel, munice a pontonů. Ztráty v řadách pruského vojska byly nadobyčej veliké. I Rakušané zaznamenali 72 mrtvých a 94 raněných. Neméně krvavé boje se odehrály před obcí Studený. Čtyři sbory generála Hadika zde s osmi děly obsadily návrší kolem cesty a 19. července navečer zaútočily na procházející Prusy. Přitom ukořistily 46 vozů se zavazadly, municí a 184 koní. Poté, co Prusům dorazily posily, došlo k protiútoku, který však Kleefeldovy sbory odrazily. Za ranního rozbřesku byla kořist s velkými obtížemi odvezena. Rakušané napočítali 164 mrtvých a 264 zraněných. Prusové měli 486 padlých, 135 zajatých a 423 zběhů. Generál Beck, bez svého oblíbeného koně, který byl v bitvě také zabit, pak s částí vojska odjel k Tolštejnu, další část armády rozbila své ležení v Jiřetíně pod Jedlovou. Boje kolem Studence skončily 21. července. Že byly velmi těžké, dokládají dobové záznamy, ve kterých se hovoří o kupách mrtvol. Následujícího dne - na sv. Maří Magdalénu - byli mrtví pohřbeni. Místu u Studeného, kde byly dlouho vidět zarostlé pahorky hrobů, se ještě do roku 1945 říkalo Čakrtovy hroby ("Tchakerts Gräber"). Nejvíc mrtvých bylo pohřbeno na lesní mýtině, kde byla později při budování silnice z České Kamenice do Chřibské postavena hájovna. Nad hroby vojáků připevnili na buk kříž a místu se začalo říkat "U Křížového Buku" ("Bei der Kreuzbuche"). Později, když buk pokáceli, vyměnili i kříž. Kolemjdoucí před ním smekali, i když většinou již neměli o příčině zřízení kříže ponětí. Tato tradice obměňování kříže přetrvala do dnešních časů. Naposled jej po roce 1980 vyměnil Jiří Marek z Děčína. Když bývalá hájovna dostala nového majitele, postavili po roce 1995 při silnici jiný vysoký dřevěný kříž z trámů.

Těžké boje sedmileté války dodnes připomínají pod Studencem dva kamenné pomníky. Nechal je postavit v letech 1903 a 1906 vysloužilý důstojník Eduard Lehmann z Chřibské. Pomník z roku 1906 stojí při rozcestí v sedle mezi Javorkem a Zlatým vrchem. Vytesal jej českokamenický sochař Julius Hermann. Po druhé světové válce byl několikrát rozvalen a znovu postaven (naposledy v r. 1984), proto je velmi otlučen. Na podstavci jsou zkřížené šavle, věnčené dubem a vavřínem. Nad komolým jehlanem byla bílá holubička míru s dubovým listem a na přední straně se dá přečíst německý nápis tohoto znění: "K uctění památky padlých udatných rakouských a pruských válečníků, kteří tu ve věrném plnění povinností ve dnech 18. až 21. července 1757 padli hrdinnou smrtí za císaře, krále a vlast. Bůh dejž jim věčný mír."

Další pomníky, postavené Eduardem Lehmannem, stojí na severozápadním úpatí Studence po pravé straně silnice, asi 350 m za obcí Studený směrem do Kunratic, kde dříve bývaly vidět uvedené hromadné hroby. Jsou opět pískovcové a stojí vedle sebe. Na pravém, silně zvětralém, jsou zobrazeny zkřížené šavle věnčené dubem a vavřínem, a na soklu je obtížně čitelný nápis: "Zbudováno 23. srpna 1903 Eduardem Lehmannem." Levý pomník má tvar štíhlého komolého jehlanu. Oba byly po poslední válce shozeny, takže se přerazily na několik kusů. Později byly opět sestaveny. V roce 1997 se podařilo levý pomník nahradit přesnou replikou, jelikož originál již nebyl opravitelný. Na jeho čelní straně byl obnoven nápis: "Na paměť zde pochovaných rakouských a pruských vojáků, kteří padli v boji 19. a 20. července 1757. Bůh dejž jim věčný mír."

Nápisy na pomnících u Lísky i u Studeného hlásají úctu a mír všem padlým, bez rozdílu toho, na čí straně stáli. Jak krásná a hluboce lidská myšlenka! Dává nám předtuchu jasné budoucnosti každého člověka - totiž jistotu smrti, ve které si budeme všichni naprosto rovni.

(převzato z webových stránek Lužické hory www.natur.cz/~kuhn/index.html